Hračky

Jiří Winter pro děti navrhoval stolní hry, hračky. Například populární houpací koníky a houpací kohouty, kteří se v nezměněné podobě vyrábějí více než půl století. Tvořil také omalovánky, stolní hry pro malé i větší děti. Některé z uvedených hraček můžete už nyní najít v našem e-shopu, který se snažíme doplňovat o další hračky Jiřího Wintera.

Firma EFKO z Nového Veselí přebrala mimo jiné i tři Nepraktovy deskové hry z původního programu TOFA: Dlouhý, Široký a Bystrozraký (1997),Smolíček pacholíček (2005) a Veselý rybolov (2019) a některé další hry, které jsou na trhu i po padesáti letech. Pro přehled se jedná například o hry: Detektiv, Dědeček automobil, Dobývání hradu, Kdo jinému jámu kopá, Veselý rybolov, Kubus pohádek, Obrázkové loto, Raketou do vesmíru (nerealizováno), Sběr léčivých bylin, Smolíček pacholíček, Tajůplný ostrov. K oblíbeným a rovněž dosud prodávaným výrobkům patří houpací kohout a koník, v současnosti dodávaný firmou Jaroš z Tišnova. K sérii houpadel patřil rovněž slon, vyráběný TOFOU v sedmdesátých letech výhradně pro britský trh. 

Níže uvádíme seznam her a hraček, které Jiří Winter navrhnul. Nejedná se však o kompletní seznam. Stále se objevujeme nové hračky, které Jiří Winter navrhoval a tvořil. 

"Na Žižkově bývala firma Tvarový vývoj, která připravovala prototypy hraček. Dělal jsem pro ně návrhy her, buď jsem to vymyslel já, nebo jsem jejich nápad dostal ke grafickému zpracování. Udělali podle toho prototyp a ten prodali výrobci. Jednou za půl roku sezvali zástupce výrobců hraček do velkého sálu Legiobanky, všechno jim předvedli a uzavřeli smlouvy. Moje návrhy nejčastěji realizovala firma Tofa, původně továrna pana Schowanka v Semilech, našeho největšího výrobce dřevěných hraček a společenských her. Udělal jsem pro ně asi dvacet návrhů. Většina z nich byla velmi úspěšná, třeba Dobývání hradu, to byla krabice s malými kostičkami, z nichž se podle nákresu dal postavit středověký hrad s věží a s cimbuřím. K tomu byly malé katapulty na gumičku, jimiž se do stavby střílelo zbylými kostkami. Vytvořil jsem i obrázek na škatuli, odevzdal a dostal honorář. Tím ten návrh patřil firmě, která si to koupila s veškerou dokumentací i s předběžnou kalkulací, a pak se mohla zabývat už jenom výrobou.

Některé hry, jež jsem dělal, byly docela složité. Třeba Raketou do vesmíru - na plánu byla nakreslena různá souhvězdí, mezi nimiž se postupovalo podle vrhu kostkou, a na vybraných místech se plnily úkoly, zodpovídaly otázky o hvězdné obloze - pokud vím, tak si tuhle hru žádný výrobce nekoupil, připadala jim pro dětské hráče příliš náročná.

Veselé putování se Spejblem a Hurvínkem byla desková hra, kdysi vymyšlená Josefem Skupou, a pro předválečného výrobce ji namaloval Jiří Trnka. Figurky, s nimiž se hrálo, byly sestavené z drátků a korálků a představovaly nejen Spejbla a Hurvínka, ale také Máničku, Žeryka a další hrdiny Skupových představení. Ten Trnkův obrázek se nedochoval, a když chtěl výrobce hru znovu vydat, oslovil mne, abych nakreslil novou desku. Jednalo se však o Skupovo a Trnkovo autorství, tak na obrázku nové hry nefiguruje můj podpis."

                                                                               Z knihy vzpomínek Jiřího Wintera: Tučná linka černou tuší (Epocha 2012)