99. výročí narození Jiřího Wintera

Také máte pocit, že se běh času zrychluje? Dokonce jsem četla i odborné vysvětlení tohoto zajímavého jevu, který je údajně způsoben stálým rozpínáním vesmíru. Jinak si totiž neumím vysvětlit, že má Jiří Winter 99.narozeniny.Sice už není v těle zde s námi a tak mu bohužel nemůžeme popřát osobně, ale věřte, že to není důležité.

Někteří lidé opustí tělo a přitom zůstávají stále přítomní a živí. Je tu s námi vše, co vytvořili, jsou tu jejich myšlenky, jejich tvorba, jejich sbírky a jejich nezdolná pracovitost a optimismus jako obrovský energetický akumulátor.A v některých je tak málo života, že ač živí, jsou vlastně už mrtví. Žijí a nežijí, jen existují - a vlastně ani neví proč. Zdá se mi tedy, že dělení lidí na živé a mrtvé je velmi povrchní a naprosto neodpovídá realitě. Jiří Winter totiž jednoznačně patří mezi ty živé.

Můžeme se s nim setkávat prostřednictvím jeho tvorby a můžeme také navštívit Olšanský hřbitov, kde v náruči maminky Země odpočívá tělesná schránka, zatímco duše si putuje po svých cestách vesmírem. Na hřbitově je v hrobečku pochována celá Jiřího rodina z maminčiny strany (ta tatínkova žel skončila ve spalovnách Osvětimi) a celá rodina jeho prvního námětáře Bedřicha Kopecného v čele s Bedřichem, samozřejmě. Tedy celkem pestrá společnost lidí, jejichž osudy známe většinou z knih a kteří se také jeví velmi živí, v porovnání s některými našimi současníky.

A ještě malá doplňující informace o koláži zde pod textem:

Co má postava, držící si pěkně na provázku dva symboly a protipóly v podobě dvou líbezných děvčat, vlastně na sobě? Samozřejmě kuchařskou zástěru. Jiří byl veliký labužník a ovlivnil pražskou (a tím i českou) gastronomii víc, než si myslíme. A také ilustroval několik desítek kuchařských knih.

Protože radost z dobrého jídla patří k těm krásám života, které nedokážeme docenit, dokud se přesyceni a znuděni blahobytem topíme v dostatku všeho, co by nás mělo v životě těšit. Přeji vám všem tedy dny plné práce, přátel dvounohých i čtyrnohých (případně beznohých či šestinohých) a radosti z prostých věcí, jako je sluníčko a chleba s máslem, i věcí hlubokých, jakými jsou lidské poznání vesmíru, cesty víry a nebo třeba osobní setkání s bytostmi různých druhů a forem.

Jiří, děkujeme Ti za všechnu radost a inspiraci, kterou nám stále přinášíš.