Slavíme Bedřichonoce!

Dnes začínají Bedřichonoce! Bedřichonoce - tak nazýval oslavu svého svátku a narozenin první námětář Jiřího Wintera - Bedřich Kopecný. Oslava začínala 1.března a často se protáhla na celý týden oslav u dobrého pití, u kterého Bedřich nikdy neseděl sám, ale s kamarády, přáteli a známými. Bez Bedřicha Kopecného by zřejmě nevznikla z recese vytvořená "firma" na výrobu kresleného humoru Neprakta. Byl Jiřího přítel.Přijměte naše pozvání na 10 dní oslav života tohoto umělce, který je nesmazatelně spojen s nepraktovským humorem. Začneme jeho životní poutí od začátku až do konce. Bedřich Kopecný (při křtu dostal ještě jméno Kazimír) se narodil ve Vídni. 

Otec byl důstojníkem armády. Po vzniku ČSR se rodina přestěhovala do Prahy, otec sloužil až do penzionování v Československé armádě, jako důchodce byl řadu let velitelem Vojenské plovárny v Praze na Klárově. Materiální problémy během první světové války a poválečná epidemie španělské chřipky poznamenaly zdravotní stav celé rodiny: všechny tři děti (čtvrté zemřelo) byly podvyživené a chudokrevné, mladší Bedřichova sestra Marie následkem chřipky trvale ohluchla, Bedřich onemocněl paratyfem s vážnými následky. 

Maturoval v roce 1931 na První české reálce v Ječné ulici. Ve škole získal znalost němčiny a francouzštiny, později se během prázdninových cest naučil italsky, španělsky a rusky. V letech 1931 až 1936 studoval na ČVUT v Praze (inženýrské stavitelství), školu nedokončil. Po dvou letech vojenské služby (1937 – 1939) odešel do civilu v hodnosti poručíka čs. armády. Občanské povolání: novinář, kreslíř a spisovatel.

Bedřich Kopecný byl první námětář Jiřího Wintera. Do 10.3. na něj vzpomínáme v krátkých příspěvcích. Bedřich Kopecný byl od srpna 1939 do května 1947 zaměstnán jako disponent fy. Orientální zajímavosti, Karlovo náměstí - Václavská pasáž. Zde pracoval jako restaurátor, znalec orientálního umění a koberců. Zájem o kuriozity především z Orientu ho vedl ke studiu perštiny a arabštiny. Seznámil se s řadou výjimečných lidí (A. V. Frič – cestovatel, T. R. Field – básník, Jakub Hron – spisovatel …), v roce 1940 se spřátelil s mladým sběratelem starožitností. Byl jím nikdo jiný než Jiří Winter. Brzy se spřátelili a Jiří se o d něj začal učit znalostem orientálních předmětů.

Bedřich Kopecný od roku 1939 publikoval (pod svým jménem a pod různými značkami) v denním tisku a v časopisech povídky, rozhovory, reportáže z cest a satirické črty, kreslil k nim vlastní ilustrace (Národní politika, Letem světem, Pražanka, Polední list, Pražský list, Nedělní list, Expres, Český dělník …). Po válce začal pravidelně psát pro časopis Svobodný zítřek sloupek cestopisných reportáží s aktuálními postřehy smyšleného Sajída Abdula k politické situaci v poválečném Československu. U čtenářů oblíbené články vycházely jen do léta 1948. Kromě toho psal básničky, kulturní kritiky a písňové texty. V srpnu 1948 si do sešitu básní k textu písničky RAKETA poznamenal "Neprakta step". Je to první písemná zmínka názvu NEPRAKTA. 

Vznik "firmy" na výrobu kresleného humoru - NepraktaNa přelomu října a listopadu 1949 založil spolu s Jiřím Winterem "firmu na výrobu kresleného humoru" nazvanou NEPRAKTA. Od prvního dne autoři zapisovali všechny vytvořené kresby pod pořadovými čísly s datem předání do redakce a datem uveřejnění. První vtip se značkou Neprakta uveřejněn 20. 11. 1949 v nedělní příloze Svobodného slova. Během prvních měsíců tvorby se spolupráce ustálila na oboustranně výhodném poměru, Bedřich Kopecný vymýšlel náměty vtipů a Jiří Winter prováděl finální kresbu. Pro Svobodné slovo psal Bedřich krátké satirické postřehy, pohádky pro děti, pravidelný hlavolam do oddílu "Duševní čtvrthodinka" (1951 – 1961), z jeho textů vzniklo několik rozhlasových relací, africké pohádky "Kala Kala" četl v rozhlase Miloš Kopecký.

Během dvaceti let "Neprakty" uveřejnil Bedřich Kopecný ve spolupráci s Jiřím Winterem deset tisíc kreseb; ze samostatné tvorby přes dva tisíce článků a ilustrací.V roce 1960 byli Kopecný s Winterem oceněni I. cenou ve výtvarné soutěži Festivalu humoru a satiry Haškova Lipnice. Základem hodnocení byly výstavy kreseb, uspořádané v předcházejících měsících v Liberci a v Praze. Při instalacích uplatnil Bedřich nevyčerpatelnou fantazii, když mezi vystavená díla umístil množství kuriozit z depozitáře muzea. Obě výjimečné výstavy získaly mezi diváky obrovský ohlas. Mezi nejúspěšnější expozice autorské dvojice patřily kromě zmíněných také instalace v Roztokách, v Plzni, v Praze, v Kodani, Moskvě, Paříži, putovní výstavy v Německu, v Polsku… 

Zdroj: Kniha Neprakta, autor Jaroslav Kopecký